Etický kodex finančního trhu

Etický kodex finančního trhu

Úvod

Posláním Etického kodexu finančního trhu (dále jen „Kodex“) je stanovit etické normy chování – základní principy, které bude finanční instituce dodržovat při poskytování finančních služeb klientům jako fyzickým osobám, které nevstupují do vztahu s finanční institucí v rámci své podnikatelské činnosti.

Kodex, k jehož dodržování se příslušné finanční instituce dobrovolně zavázaly, je tvořen Úvodem, Preambulí – deseti základními principy chování finanční instituce, Uplatňováním Kodexu a etickými kodexy profesních asociací finančního trhu ( dále jen „ asociace“), pokud byly tyto kodexy asociacemi přijaty. Finanční instituce, které se přihlásily k dodržování Kodexu ve své činnosti, uplatňují jak zásady uvedené v Preambuli, tak i zásady uvedené v kodexu příslušné asociace.

Preambule

I. dodržování etických a právních norem

Finanční instituce při výkonu své činnosti na finančním trhu nad rámec svých zákonných povinností dodržuje etická pravidla upravující postupy a chování vůči klientům uvedená v kodexech, ke kterým se přihlásila.

II. dodržování principu rovného a nestranného jednání, zákaz zneužití asymetrie postavení instituce a klienta

Finanční instituce přistupuje ke všem klientům nestranně a neuplatňuje neodůvodněné zvýhodnění. Při poskytování služeb nenadřazuje zájem svůj nad zájem klienta a nesnaží se zneužít svého postavení a vnutit klientovi nerovné nebo nespravedlivé podmínky smluvního vztahu.

III. výkon činnosti s odbornou péčí

Finanční instituce poskytuje klientům služby kvalifikovaně, profesionálně, čestně a svědomitě, s řádnou péčí, s přihlédnutím k individuálním podmínkám a požadavkům klientů.

IV. průhlednost a srozumitelnost informací

Finanční instituce poskytuje klientům ohledně svých služeb a podmínek, za kterých jsou nabízeny, nezkreslené, pravdivé a jasné informace, srozumitelné pro průměrného klienta, na kterého je daný produkt zaměřen.

V. povinnost poskytovat dostatečné informace před uzavřením smlouvy a v průběhu jejího trvání

Finanční instituce poskytuje klientům dostatečné informace a vysvětlení týkající se budoucího nebo existujícího smluvního vztahu klienta s finanční institucí, včetně nabízené služby. Tyto informace poskytuje klientovi před uzavřením smlouvy v časovém předstihu přiměřeném pro prostudování smlouvy, a v průběhu trvání smlouvy klienta informuje o připravovaných změnách podmínek v časovém předstihu stanoveném ve smlouvě.

VI. zákaz nevhodných motivačních postupů

Finanční instituce posuzuje vhodnost služby pro určitého klienta na základě skutečností zjištěných při jednání o smluvním vztahu a nenabízí službu budoucímu klientovi, u kterého je zřejmé nebo vysoce pravděpodobné, že by nemohl dostát svým smluvním závazkům. Při sjednávání smluv finanční instituce nenarušuje právo na soukromí klienta a nadměrně ho neobtěžuje. Respektuje klientovo právo na ochranu osobnosti.

VII. dodržování pravidel pro reklamní a propagační činnost

Při propagaci svých služeb a reklamní činnosti finanční instituce uvádí pravdivé informace, bez prvků klamavé reklamy, nezamlčuje důležité skutečnosti a nenabízí výhody, které nemůže zaručit. Dodržuje principy serióznosti reklamy, což platí i pro srovnávání vlastní služby se službami konkurence.

VIII. dodržování dobrých mravů, pravidel hospodářské soutěže, obchodních zvyklostí a poctivého obchodního styku

Finanční instituce dodržuje dobré mravy, pravidla hospodářské soutěže, obchodní zvyklosti a pravidla poctivého obchodního styku. Finanční instituce mezi sebou soutěží nabídkou kvalitních služeb a nepodbízejí se klientům poskytováním neodůvodněných výhod. Finanční instituce se vyvaruje nepravdivých, pomlouvačných a opovržlivých výroků o službách konkurence.

IX. dodržování ochrany osobních údajů a důvěrnosti obchodních informací

Finanční instituce zachovává důvěrnost informací souvisejících se smluvním vztahem ke klientovi a dodržuje povinnost mlčenlivosti. Osobní údaje o klientovi zpracovává v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů.

X. informace o postupu pro podání podnětu nebo stížnosti klienta a o způsobu jejího vyřízení

Finanční instituce seznamuje klienta s možností podat podnět nebo stížnost na její činnost a s postupem uplatňovaným ve finanční instituci pro řešení stížnosti, včetně možnosti dalšího postupu v případě jejího nevyřízení nebo nespokojenosti klienta s vyřízením stížnosti.

Zdroj: Česká bankovní asociace

Rubriky: Etický kodex | Napsat komentář

Etický kodex cestovních kanceláří a agentur

Etický kodex cestovních kanceláří a agentur

Přijetím za člena nebo pokračováním v členství v AČCKA (Asociace českých cestovních kanceláří a agentur) člen souhlasí s dodržováním tohoto Etického kodexu. Porušení kteréhokoliv pravidla Etického kodexu může být důvodem pro disciplinární řízení vedené prezidiem AČCKA, při kterém může být žádáno vysvětlení či náprava a rozhodováno o sankcích – napomenutí nebo vyloučení z řad členů AČCKA.

I. Člen ctí zákony, jiné předpisy či normy, které upravují chování a jednání subjektů působících v cestovním ruchu, a vykonává svoji činnost erudovaně a čestně, v souladu s dobrými mravy, stanovami AČCKA a tímto Etickým kodexem. Člen nespolupracuje s institucemi a podnikatelskými subjekty, jejichž činnost je v rozporu s právním řádem České republiky a dobrými mravy.

II. Člen se vědomě neúčastní žádných protiprávních aktivit, neobchází zákony a jiné předpisy a nejedná v rozporu s dobrými mravy a pravidly hospodářské soutěže. V zájmu ochrany trhu před neseriózními obchodními partnery a jinými podnikateli si budou členové poskytovat vzájemné a pravdivé informace o negativním působení těchto subjektů.

III. Člen se nesmí vědomě podílet na lživé nebo klamavé inzerci nebo vědomě pronést lživá, zavádějící nebo klamavá vyjádření či tvrzení, vztahující se k cestovnímu ruchu jako oboru podnikání nebo k profesionální kvalifikaci či schopnosti vlastní nebo ostatních kolegů.

IV. Člen spolupracuje s ostatními cestovními kancelářemi a agenturami a dalšími subjekty podnikajícími v cestovním ruchu, pokud je to v zájmu klienta. Veškerá jeho činnost směřuje k trvalému posilování důvěryhodnosti a dobré pověsti cestovních kanceláří a agentur. Při takové spolupráci úmyslně nepoškodí klienta ani partnera, respektuje zásady zdvořilosti a kolegiality. Klient musí být pravdivě informován o skutečném poskytovateli služeb v cestovním ruchu.

V. Člen svým jednáním nepoškodí oprávněné zájmy a práva klienta. Mezi svými klienty nečiní rozdílů z důvodů rasových, náboženských, národnostních, politických či jim podobných.

VI. člen je povinen řádně plnit své finanční závazky vůči klientům, dodavatelům služeb, touroperátorům nebo provizním prodejcům.

VII. spolupráce touroperátora a prodejce se řídí vzájemným respektováním práv a povinností obou stran a uzavřenými obchodními smlouvami, které nemohou být měněny jednostranně.

VIII. člen nesmí přímo, svým jménem ani prostřednictvím třetích osob oslovovat klienty, které mu zprostředkoval jeho provizní prodejce, a nabízet jim svoje služby. Pokud takto postupuje, pak pouze se souhlasem svých provizních prodejců.

IX. člen se nesnaží získat nečestným způsobem důvěrné informace o klientech, interních záležitostech a podnikání svého profesního kolegy, nesmí zcizit databázi klientů svého kolegy a musí ve firemních společenských smlouvách a zaměstnaneckých smlouvách využívat v co nejširším měřítku „konkurenční doložku“.

 

Rubriky: Etický kodex | Napsat komentář

Etický kodex interního auditora ministerstva průmyslu a obchodu

ETICKÝ KODEX INTERNÍHO AUDITORA

MINISTERSTVA PRŮMYSLU A OBCHODU

Interní auditor

I. postupuje při plnění svých povinností a úkolů vždy objektivně, s patřičnou důkladností, prozíravostí a čestností,

II. oznámí řediteli, že nemůže přijmout konkrétní úkol, neboť se jeho realizací může dostat do rozporu s nezávislým plněním jemu stanovené funkční náplně,

III. se nikdy vědomě nezapojí do žádné nezákonné či nepatřičné činnosti, která by diskreditovala jeho, jeho profesi či MPO,

IV. se zdrží jakékoli činnosti, která by mohla být v rozporu se zájmy MPO a která by mohla nepříznivě ovlivnit jeho schopnost plnit objektivně své úkoly a povinnosti,

V. nepřijme od zaměstnance, klienta, zákazníka, dodavatele nebo obchodního partnera MPO peněžní ani nepeněžní plnění, které by mohlo narušit nebo být považováno za schopné narušit jeho profesní úsudek,

VI. sdělí řediteli, že nemůže přijmout stanovený úkol, neboť může reálně předpokládat, že jej nedokáže splnit na profesionální úrovni a ve stanoveném termínu,

VII. zachází při plnění povinností opatrně a obezřetně s informacemi, které získá v průběhu své činnosti. Nesmí používat důvěrných informací v ničí prospěch, ani způsobem, který by byl v rozporu se zákonem nebo by byl na škodu MPO,

VIII. dodržuje vysokou úroveň způsobilosti, morálky a důstojnosti, zásadu mlčenlivosti o informacích získaných v průběhu své práce, pokud k tomu neobdrží výslovné svolení, příp. pokud mu to neukládá zákonná nebo profesní povinnost,

IX. sdělí při vykazování výsledků své práce všechna důležitá fakta, která zjistil a která, nebudou-li sdělena, mohou buď zkreslit zprávy o posuzovaných skutečnostech nebo mohou zakrývat nezákonné machinace,

X. průběžně usiluje o zvyšování své odbornosti, efektivnosti a kvality vlastní práce,

XI. nesmí v zájmu objektivnosti auditovat činnosti, za jejichž výkon nesl v minulosti odpovědnost,

XII. jedná při své pracovní činnosti vždy korektně s ostatními zaměstnanci MPO i se zaměstnanci jiných úřadů či orgánů,

XIII. řeší záležitosti spojené s výkonem interního auditu vždy objektivně bez zbytečných průtahů na základě skutkové podstaty, nikdy svévolně k újmě kohokoliv, ať již fyzické či právnické osoby,

XIV. zásadně nepřipouští, aby došlo ke střetu jeho soukromého zájmu s postavením interního auditora MPO. V případě jakýchkoliv pochybností projedná konkrétní záležitost se svým nadřízeným.

XV. nevykonává takové politické či veřejné činnosti, které by mohly narušit důvěru v jeho schopnost nestranně vykonávat povinnosti interního auditora MPO,

XVI. rovněž ve svém soukromém životě se bude vyhýbat takovým činnostem, chování či jednání, které by mohly ve svých důsledcích vést ke snížení důvěry v MPO či dokonce být příčinou jeho vydírání,

XVII. vynakládá přiměřené úsilí, aby zajistil maximálně efektivní a ekonomické využívání svěřených finančních zdrojů, zařízení a služeb,

XVIII. v případě, že je požádán o jednání v rozporu s platnými zákony či vnitřními pokyny MPO nebo které ve svých důsledcích může vést ke zneužití úřední moci, je povinen takové jednání odmítnout a současně neprodleně informovat o celé záležitosti svého nejbližšího nadřízeného, příp. vedení celého MPO,

XIX. případě zjištění skutečností nasvědčujících podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, zabezpečí zajištění příslušných dokladů, připraví podklady pro podání oznámení orgánům činným v trestním řízení a bez zbytečného odkladu informuje ředitele.



Rubriky: Etické kodexy ministerstva vnitra ČR | Napsat komentář

Etický kodex zaměstnanců Ministerstva práce a sociálních věcí

Etický kodex zaměstnanců Ministerstva práce a sociálních věcí

Preambule

Základními hodnotami, které má každý zaměstnanec v Ministerstvu práce a sociálních věcí (dále jen „zaměstnanec“) ctít a vytvářet tak základ pro vybudování a udržení důvěry veřejnosti, jsou zákonnost při rozhodování a rovný přístup ke všem fyzickým i právnickým osobám. Zaměstnanec má zájem na efektivním výkonu veřejné správy, a proto si dalším vzděláváním prohlubuje svou odbornost.

Účelem tohoto kodexu je podporovat žádoucí standardy chování zaměstnanců a informovat veřejnost o chování, jež je oprávněna od zaměstnanců očekávat.

Článek 1.

Základní ustanovení

I. Tento Kodex je doporučením pro zaměstnance.

II. Zaměstnanec vykonává svou práci ve shodě s Ústavou České republiky, zákony a dalšími právními předpisy a zároveň činí vše nezbytné pro to, aby jednal v souladu s ustanoveními tohoto Kodexu.

Článek 2.

Obecné zásady

I. Výkon veřejné správy je službou veřejnosti, zaměstnanec ji vykonává na vysoké odborné úrovni, kterou si studiem průběžně prohlubuje, s nejvyšší mírou slušnosti, porozumění a ochoty a bez jakýchkoli předsudků.

II. Zaměstnanec jedná korektně s ostatními zaměstnanci úřadu i se zaměstnanci jiných úřadů veřejné správy.

III. Zaměstnanec činí rozhodnutí a řeší záležitosti objektivně na základě jejich skutkové podstaty, přihlížeje pouze k právně relevantním skutečnostem, a bez zbytečných průtahů. Nejedná svévolně k újmě jakékoli osoby, skupiny osob nebo orgánu či složky právnické osoby, ale naopak prosazuje práva a oprávněné zájmy občanů.

Článek 3.

Střet zájmů

I. Zaměstnanec nepřipustí, aby došlo ke střetu jeho soukromého zájmu s jeho postavením jako zaměstnance ve veřejné správě. Soukromý zájem zahrnuje jakoukoli výhodu pro něj, jeho rodinu, blízké a příbuzné osoby a právnické nebo fyzické osoby, se kterými měl nebo má obchodní nebo politické vztahy.

I. Zaměstnanec se neúčastní žádné činnosti, která se neslučuje s řádným výkonem jeho pracovních povinností nebo tento výkon omezuje.

II. Pokud si není zaměstnanec jist, zda jde o činnost slučitelnou s jeho podílem na výkonu veřejné správy, projedná záležitost se svým nadřízeným.

Článek 4.

Politická nebo veřejná činnost

I. Zaměstnanec jedná při výkonu veřejné správy politicky nestranným způsobem.

II. Zaměstnanec nebude vykonávat takovou politickou nebo veřejnou činnost, která by mohla narušit důvěru občanů v jeho schopnost nestranně vykonávat své služební povinnosti.

Článek 5.

Dary a jiné nabídky

I. Zaměstnanec nevyžaduje ani nepřijímá dary, úsluhy, laskavosti, ani žádná jiná zvýhodnění, která by mohla ovlivnit nebo zdánlivě ovlivnit rozhodování ve věci, narušit profesionální přístup k věci, nebo která by bylo možno považovat za odměnu za práci, která je jeho povinností.

II. Zaměstnanec nedovolí, aby se v souvislosti se svým zaměstnáním dostal do postavení, ve kterém je zavázán oplatit prokázanou laskavost, nebo které jej činí přístupným nepatřičnému vlivu jiných osob.

III. Pokud je zaměstnanci v souvislosti s jeho zaměstnáním nabídnuta jakákoli výhoda, odmítne ji a o nabídnuté výhodě informuje svého nadřízeného.

IV. Zaměstnanec se v soukromém životě vyhýbá takovým činnostem, chování a jednání, které by mohlo snížit důvěru ve veřejnou správu v očích veřejnosti, nebo dokonce zavdat příčinu k vydírání zaměstnance v důsledku jeho jednání v rozporu s právními předpisy nebo etickými normami.

Článek 6.

Zneužití úředního postavení

I. Zaměstnanec nevyužívá výhody vyplývající z jeho postavení, ani informace získané při výkonu veřejné správy pro svůj soukromý zájem. Je jeho povinností vyhnout se konfliktům zájmů i předcházet takovým situacím, které mohou podezření z konfliktu zájmů vyvolat.

II. Zaměstnanec nenabízí ani neposkytuje žádnou výhodu jakýmkoli způsobem spojenou s jeho postavením ve veřejné správě, pokud to zákon neumožňuje.

III. Zaměstnanec neuvádí vědomě v omyl ani veřejnost, ani ostatní zaměstnance v úřadu.

IV. S informacemi získanými při výkonu veřejné správy zaměstnanec nakládá se vší potřebnou důvěrností a poskytuje jim příslušnou ochranu. Přihlíží přitom náležitě k právu veřejnosti na přístup k informacím v rozsahu daném příslušnými zákony.

Článek 7.

Oznámení nepřípustné činnosti

I. Zaměstnanec vynakládá veškeré úsilí, aby zajistil maximálně efektivní a ekonomické spravování a využívání finančních zdrojů, zařízení a služeb, které mu byly svěřeny. V případě, že zjistí ztrátu nebo újmu na majetku ve státním vlastnictví nebo na majetku ve vlastnictví územních samosprávných celků, podvodné či korupční jednání, oznámí tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměstnanci, popřípadě příslušnému orgánu činnému v trestním řízení.

II. V případě, že je zaměstnanec požádán, aby jednal v rozporu s právní úpravou, nebo způsobem, který představuje možnost zneužití úřední moci, odmítne takové jednání a oznámí tuto skutečnost svému nadřízenému.

Rubriky: Etické kodexy ministerstva vnitra ČR | Napsat komentář

ETICKÝ KODEX zaměstnanců Úřadu vlády ČR

ETICKÝ KODEX zaměstnanců Úřadu vlády ČR

Preambule

Etický kodex (dále jen „Kodex“) navazuje na standardy chování a jednání zaměstnanců Úřadu vlády ČR (dále jen „Úřad“), které jsou stanoveny Zákoníkem práce, dalšími platnými právními předpisy, interními předpisy Úřadu a základními pravidly slušnosti.

Článek 1

Základní ustanovení

    I. Základními hodnotami, které má každý zaměstnanec Úřadu dodržovat a vytvářet tak základ pro vybudování a udržení důvěry veřejnosti, jsou zákonnost, kvalita a efektivnost práce a dále etika práce (zejména dodržování nestrannosti a rovného přístupu ke všem fyzickým i právnickým osobám), neovlivnitelnost, neúplatnost a poctivost.

    II. Vedení Úřadu přispívá k uplatňování těchto zásad a tím i k efektivními výkonu veřejné správy vytvářením vhodného pracovního prostředí a zachováváním rovného přístupu k zaměstnancům s důrazem na hodnocení především podle odvedené práce.

Článek 2

Obecné zásady

    I. Zaměstnanec vykonává svou práci ve shodě s Ústavou České republiky, zákony a dalšími právními předpisy a ustanoveními tohoto Kodexu.

    II. Zaměstnanec vykonává svou práci na vysoké odborné úrovni, kterou je povinen si průběžně prohlubovat a doplňovat studiem. Práci vykonává s nejvyšší mírou slušnosti, porozumění a ochoty a bez jakýchkoli předsudků.

    III. Zaměstnanec jedná korektně a s úctou s ostatními zaměstnanci Úřadu i se zaměstnanci jiných správních úřadů.

Článek 3

Střet zájmů

    I. Zaměstnanec nepřipustí, aby došlo ke střetu jeho soukromého zájmu s jeho postavením zaměstnance Úřadu. Soukromý zájem zahrnuje jakoukoliv výhodu pro něj, jeho rodinu blízké a příbuzné osoby a právnické a fyzické osoby, se kterými má nebo měl obchodní nebo politické vztahy.

    II. Zaměstnanec se neúčastní žádné činnosti, která se neslučuje s řádným výkonem jeho pracovních povinností nebo tento výkon omezuje. V případě, že si zaměstnanec není jist, zda jde o činnost slučitelnou s výkonem jeho pracovní činnosti projedná záležitost se svým přímým nadřízeným.

Článek 4

Dary a jiné nabídky

    I. Zaměstnanec nepřijímá žádné pozornosti, dary, úsluhy, ani žádná jiná zvýhodnění, která by mohla ovlivnit jeho rozhodování, narušit profesionální přístup k věci, nebo která by bylo možno považovat za odměnu za práci, která je jeho povinností. Zaměstnanec se přímo ani nepřímo nezapojí do žádné činnosti, která by mohla být vykládány jako požadování či přijímání úplatků či výhod za účelem vlastního prospěchu.

    II. Zaměstnanec nepřipustí, aby se v souvislosti s výkonem práce dostal do postavení, ve kterém je zavázán oplatit prokázanou laskavost. V případě, že je zaměstnanci v souvislosti s výkonem jeho práce nabídnuta jakákoliv výhoda, musí ji odmítnout a o nabídce neprodleně informuje svého přímého nadřízeného.

    III. Zaměstnanec se v soukromém životě vyhýbá takovým činnostem, chování a jednání, které by mohlo snížit důvěryhodnost Úřadu v očích veřejnosti nebo které by mohlo zavdat příčinu k různým formám nátlaku na zaměstnance Úřadu ze strany jiných osob.

Článek 5

Zneužití úředního postavení

    I. Zaměstnanec nevyužívá výhody vyplývající z jeho postavení, ani informace získané při výkonu své práce na Úřadu k osobnímu prospěchu jiných osob. Nesnaží se ovlivnit pro soukromě účely žádnou osobu či instituci tím, že by zneužil svého úředního postavení.

    II. Zaměstnanec neuvádí vědomě v omyl ani veřejnost ani ostatní zaměstnance Úřadu.

    III. S informacemi získanými při výkonu své práce nakládá zaměstnanec s potřebnou důvěrností a poskytuje jim příslušnou ochranu. Řídí se přitom platnými právními předpisy (např. zák. 101/2000 o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů).

    IV. Zaměstnanec si pro svou vlastní potřebu nepřivlastňuje žádné finanční prostředky ani majetek Úřadu a vědomě nepřispívá k tomu, aby tak činil někdo jiný.

Článek 6

Oznámení nepřípustné činnosti

    I. Zaměstnanec vynakládá veškeré úsilí, aby zajistil maximálně efektivní spravování a využívání finančních zdrojů, zařízení a služeb, které mu byly svěřeny a zabránil podvodnému nebo korupčnímu jednání. V případě, že zjistí finanční ztrátu nebo ztrátu na majetku Úřadu, oznámí tuto skutečnost přímému nadřízenému zaměstnanci.

    II. V případě, že je zaměstnanec požádán, aby jednal v rozporu s právními předpisy nebo způsobem, který představuje možnost zneužití úřední moci, odmítne takovéto jednání a oznámí tuto skutečnost svému přímému nadřízenému.

Článek 7

Závěrečná ustanovení

    I. Tento Kodex je závazný pro všechny zaměstnance Úřadu, kteří jsou k němu v pracovním poměru nebo jsou dočasně přidělení k výkonu práce v Úřadu a dále je závazný pro zaměstnance činné pro Úřad na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

    II. Porušení jednotlivých ustanovení tohoto Kodexu bude posuzováno jako porušení pracovní kázně ve smyslu platných pracovně právních předpisů.

    III. Všichni zaměstnanci Úřadu musí být seznámeni s tímto Kodexem, s jeho změnami a doplňky.

    IV. Tento Kodex nabývá účinnosti dnem podpisu.



Rubriky: Etické kodexy ministerstva vnitra ČR | Napsat komentář